Jedenáctiletá Addie je umístěna do pěstounské rodiny, protože její máma nezvládá pití a nedokáže se o ni starat. Na odlehlou farmu přijíždí plná vzdoru a vzteku. Nelíbí se jí, že zde musí být a že o jejím životě rozhodují druzí. Její zlost prolomí až žádost, aby se postarala o hříbě, které se našlo opuštěné ve sněhu a bez pomoci by nepřežilo. Pouto, které mezi nimi vznikne, otevře dívce oči. Uvědomí si Addie, že dobré místo pro život je tam, kde jsou na sebe lidé hodní a dokážou si pomáhat?